Komunikace z pozice autority na dnešní děti opravdu nefunguje

V novém čísle Podlipanského zpravodaje vyšel poměrně obsáhlý rozhovor s Ditou Nastoupilovou. Přečtěte si ho, stojí to za to - stačí kliknout na obrázek vlevo.

Malý úryvek z rozhovoru:
ZŠ Prosperity je nový subjekt v regionu. V čem jste specifičtí? Co děláte jinak?
Já to považuji již za určitou normu, nepovažuji to za něco specifického, výrazně odlišného. Je to jedna z možných cest, jak dojít ke stejnému cíli, a tím je vzdělat jedince a připravit ho na další život.

Učíme Hejného metodou matematiku, Genetickou metodou čtení v 1. třídě, píšeme Comenia skriptem – nemáme klasické vázané psaní, pracujeme v učebních koutcích, využíváme základních principů integrované tematické výuky, která spočívá v mezipředmětovém propojení, což spočívá v tom, že pokud se v prvouce učíme například o stromech, tak si o nich při čtení něco přečteme, při psaní něco napíšeme, v matematice si spočítáme stromy v lese, případně jejich plody a ve výtvarné výchově si strom nakreslíme. Žákovi tím nabízíme možnost myšlení v souvislostech s propojením reality jejich života. Ideální by samozřejmě bylo mít kousek od školy les a vyrazit tam na tematickou výpravu.
Teď jsme to samozřejmě velmi zjednodušila. Zas tak jednoduché to není. Myslet v souvislostech musí totiž i učitel, který si výuku v rámci všech předmětů musí adekvátně promyslet a připravit. A následně i kvalitně zrealizovat. (smích)
K tomu směřuje i realizace samotných vyučovacích hodin. Nemáme vyučovací hodiny 45 minutové, ale pracujeme v blocích trvajících hodinu a půl. Každé pondělní ráno máme tzv. assembly, neboli školní kruh, kde se sejde celá škola pohromadě. Určitým specifikem je možná výuka etické výchovy, napříč celou školou. Na 2. stupni se zaměřujeme na výuku mediální výchovy a finanční gramotnosti. Výuku jazyků od 1. ročníku nepovažuji dnes za nikterak výjimečnou.

Dalším specifikem je hodnocení našich žáků. Nejen, že máme vlastní žákovské knížky a hodnotíme klasicky známkami v kombinaci se slovním komentářem, máme i hodnocení aktivity, zapojení žáků do procesu vzdělávání. Vše vyjadřujeme pomocí písmen od A do D. Musím říci, že s tím máme jen dobré zkušenosti. Samotnou mě překvapilo, jak podstatné je pro mé žáky i to písmenko u známky. Jsem za to ráda, neboť je to známkou toho, že se to povedlo.

Žáci svým učitelům tykají. A není to o tom, že by si k nám dovolili víc. Vše zásadně souvisí s nastavením hranic a jejich důsledném dodržování i ve vytvoření určitého partnerství mezi učitelem a žákem. Komunikace z pozice moci a autority na dnešní děti opravdu nefunguje.

To zní výborně!
Pro mě to je v uvozovkách klasická výuka tak, jak by měla vypadat. Dnes v tom již nespatřuji nic inovativního. Před dvaceti lety to všechno samozřejmě bylo jinak. Před dvaceti lety jsme také nosili při sobě mobilní telefony v kufru a dnes držíme v ruce téměř miniaturní krabičku. S vývojem společnosti je nutné počítat i s vývojem vzdělávání.